ZRANĚNÍ ZPŮSOBENÁ STŘELNOU ZBRANÍ

„Jeden výstřel,jeden mrtvej“ , známé heslo pro střelbu ze zálohy.Začátkem článku bych chtěl udat několik čísel,která jasně ukazují účinnost střelby ze zálohy.Během první světové války Američané potřebovali 7000 (!) nábojů k vyřazení jednoho nepřítele.Tento počet stoupl ve druhé světové válce na 25 000 (!). Ve Vietnamu už to bylo 50 000 (!!!) nábojů.Oproti tomu snipeři ve Vietnamu měli mimořádný poměr 1,7 náboje na zneškodnění jednoho nepřítele.O tom ,co sniper musí udělat,aby se mu povedl dobrý zásah a nebyl odhalen už bylo napsáno mnoho článků.Já bych se spíš chtěl zabývat druhou částí výstřelu a to tím okamžikem,kdy střela vnikne do těla.

Stupeň zranění určuje sama kulka,její ráže,váha,rychlost a výroba. Když kulka zasáhne terč,způsobí tři hlavní druhy zranění.

1. tržná rána a porušení tkáně - střela prolítne tělem a zanechá trvalou dráhu zranění.
2. hydraulická šoková vlna – vzniká pouze vysokorychlostní kulkou.Když kulka začne razit dráhu zranění ,stlačuje tkáň před sebou a vysílá šokovou vlnu.Ačkoliv šoková vlna netrvá déle než milióntinu vteřiny,může poškodit části oddělené od dráhy zranění.
3. dočasné kaverny (dutiny) v tkáních a orgánech vytvořené vysokorychlostními střelami. Jak kulka vnikne do těla,okolní tkáň absorbuje nesmírné množství energie.Ta je tak mohutná,že vytlačuje tkáň dopředu a ven,tento posun získá svou vlastní pohybovou energii a pokračuje i když už kulka prošla tělem a vytváří velké dutiny.( až 30 x větší,než je kulka) Dutina následně splaskne sérií pulsů a zanechává trvalou dráhu zranění.

Ze všech částí terče odstřelovač míří nejraději na hlavu. I když je poměrně malá obsahuje mnoho míst pro zneškodnění nepřítele. Mozek se po zásahu nemůže rozpínat, čímž by se podstatně snížil stupeň zranění, protože je obklopen lebkou, takže následky hydraulické šokové vlny a kavitace (rozpínání) jsou zničující.

Prst odstřelovače stiskne spoušť a kulka proletí přilbou, kůží na hlavě, lebkou membránou cévek do měkké houbovité mozkové substance v týlovém laloku mozkové hemisféry. Potom buď ochrnete, nebo oslepnete, nebo ztratíte paměť, nebo nemůžete mluvit, nebo krvácíte – nebo jste mrtví.!!!!

Na trup míří odstřelovač na dlouhé vzdálenosti. Účinky kavitace jsou velmi nepříznivé na játra, ledviny, slezinu a pankreas, které mohou být poškozeny, i když je kulka přímo nezasáhne. Přímý zásah do těchto orgánů je nevyhnutelně katastrofální. Navíc pulsace dutin vede k násilné rozpínavosti a smršťování plynů ve střevech a způsobuje vnitřní trhliny.

Naproti tomu hruď je hlavně vzduchem plněná dutina a zatím co srdce a cévy jsou vysoce citlivé na přímý zásah nebo kavitaci , plíce jsou velmi odolné. I když úlomky žeber mohou způsobit těžké krvácení.

Zranění údů vysokorychlostní kulkou je podstatně méně vážné. Může však vyvolat rozsáhlé škody, zejména když jsou roztříštěny hlavní dlouhé kosti . Nic tady z toho co jsem popsal není rozhodně žádná příjemná záležitost.

Buďme tedy rádi, že po sobě střílíme „neškodnejma“ kuličkama a ne ostrou municí. Ono je přece jenom lepší recyklovat na „mrtvolišti“ než na hřbitově.

   

---