U válečných poraněni se DCS účinně omezuje pouze na zvládnutí krvácení nestavitelného kompresí a vkládání cévních shuntů. Jsou to výkony k získání casu a kontroly nad rychle se zhoršujícím klinickým stavem a ke zvýšení šance na přežití během převozu do nemocnice. DCS muže zahrnovat:

• chirurgické přístupy k velkým cévám a výkony na nich
• thorakotomii ke zvládnutí masivního nitrohrudního krvácení
• laparotomii ke zvládnutí nitrobřišního krvácení a k prevenci další kontaminace strevním obsahem

1. FÁZE: rychlé zvládnutí krvácení podvazem, sešitím nebo tamponádou. Může se jednat o ošetření velkých cév ale i poraněného střeva (taping, stapling), aby se předešlo další kontaminaci. Výkon by neměl trvat déle než hodinu a pravidlem je, že břišní dutina se ponechává otevřená jako prevence nitrobřišní hypertenze. Součástí této fáze je v případě indikace zevní fixace pánve.
2. FÁZE: je-li DCS nevyhnutelná, zraněný bude v těžkém stavu. Bude vyžadovat zahřátí, vhodnou tekutinovou resuscitaci, obnovení ledvinných funkcí a substituci srážecích faktoru.
3. FÁZE: po fyziologické optimalizaci (24-48 hodin intenzivní péče) se provádí chirurgická revize (obvykle laparotomie). Odstraňuje se tamponáda, zajišťují krvácející místa, poškozené orgány resekují a zajišťuje kontinuita střeva nebo se provádí stomie. Dutina břišní se muže a nemusí uzavřít.

Je-li nutno k záchraně životu těžce zraněných, kteří by jinak nepřežili, provést DCS přímo v polních podmínkách, musí být splněna následující kritéria:

• nezbývá žádný čas k transportu do lépe vybaveného zařízení v týlu; stejně závažné zranění, kteří jsou již transportováni letecky, „musí přeletět“ předsunutá chirurgická zařízení, která mají omezené možnosti
• v předsunutých chirurgických zařízeních, která nemají další volnou kapacitu, musí být ihned po výkonu proveden okamžitý odsun s nejvyšší prioritou
• chirurgická zařízení na vyšších etapách musí disponovat náhradním personálem, náhradním zdravotnickým materiálem a léčivy tak, aby mohla tyto zraněné převzít a poskytnout jim intenzivní péči po dobu 48 hodin; nemůže-li pak být odsun zaručen během této doby, DCS by nemela být zahájena

Konečně nelze také přeceňovat to, že nejlepší vyhlídky na přežití pro takto těžce raněné jsou tehdy, je-li výkon proveden v nejlepším dostupném zařízení. Oběti by z místa zranění měly přeletět do zařízení Role 2+, je-li Role 3 dosažitelná do zhruba jedné hodiny

Tato fráze se obvykle používá jako definice určitého typu chirurgické intervence, která by měla být prováděna ve stabilním, ale relativně jednoduchém prostředí. Představuje výkony menšího rozsahu, s vybavením a personálem schopným poskytnout zraněnému intenzivní péči v následujících 48 hodinách.

• Debridement otevřených ran
• Obnovení prokrvení končetin (reperfúze) po úraze
• Fixace zlomenin jinými způsoby než pouhým dlahováním
• Laparotomie při peritonitidě
• Drenáž rychle narůstajícího epidurálního krvácení, nemůže-li být v přijatelném čase zabezpečeno ošetření v neurochirurgickém zařízení.

Na této úrovni péče musí být dostupné laboratorní a RTG vyšetření. CT je výhodné, ale ne nezbytné, pokud je neurochirurgické zařízení dosažitelné do 60-90 minut. V rozhodování u těžce zraněných může mít obrovský význam