BRODĚNÍ JEDNOTLIVCE A SKUPINY

Pokud to okolnosti dovolují (hloubka do 150 cm, proud není příliš prudký, dno je pevné bez větších překážek a oba břehy umožňují bezpečný vstup i výstup), je výhodné překonat vodní překážku broděním. Brodění je jednoduchý způsob překonání vodní překážky, kdy se voják pohybuje chůzí po dně. I při brodění je však nutné počítat se ztrátou rovnováhy a následným přechodem k plavání.

Mělké, úzké vodní překážky je možné překonávat bez větší přípravy. Kombinací brodění a postupu po kamenech a kmenech vyčnívajících z vody. V tomto případě je nutné dávat pozor na uklouznutí a pád do vody. Pro zabránění vniknutí vody do obuvi vrchem je třeba přetáhnout nohavice kalhot přes boty a řádně je stáhnout nad kotníky. Při překonávání hlubších vodních překážek je nutné před vstupem do vody provést úpravu oděvu a výstroje.

Úprava oděvu před vstupem do vody při brodění spočívá v sundání ponožek, vykasání nohavic nahoru a zastrčení blůzy do kalhot. Oděv je také možné svléct a sbalit do batohu nebo do pytle. Účelné je vložit věci do igelitových sáčků. Boty zůstávají na nohou – umožní pevnější krok a zabrání poranění chodidel. Pokud jsou k dispozici návleky, je vhodné je použít.

Ke zkoumání dna ve směru postupu se používá dlouhý klacek nebo větev. Dostatečně silnou tyč (průměr asi 7,5 cm) dlouhou 2 až 2,5 m lze využít i jako oporu. Tyč je třeba pevně uchopit a ponořit proti proudu. Silnější tyč rozráží proud a usnadňuje tak chůzi. Došlap se provádí kolmo pod tyčí.

BRODĚNÍ JEDNOTLIVCE

PŘI BRODĚNÍ JEDNOTLIVCE SE DODRŽUJÍ TYTO HLAVNÍ ZÁSADY

1. stůjte čelem proti proudu ve stoji rozkročmo (nohy asi 0,5m od sebe) a pohybuje se malými úkroky stranou
2. směr postupu je po proudu pod úhlem cca 45° k ose řeky
3. před každým dokročením zkoumejte nohou pevnost a kluzkost dna
4. nohy se při pohybu nesmí vzájemně překračovat (křížit) ani např. ve snaze urychlit přechod toku, snadno by mohlo dojít ke ztrátě rovnováhy a pádu do vody
5. nesete-li na zádech batoh, uvolněte si ramenní popruhy a nezapínejte si bederní a hrudní pás
6. v případě stržení proudem je nutné okamžitě batoh z ramen sundat, ale nepouštět (většinou určitou dobu poplave a je možné se ho přidržovat jako plováku)
7. dosahuje-li voda nad pás, je možné natočit záda v úhlu cca 45° k protějšímu břehu a využít tzv. „převozního efektu“, kdy proud svým tlakem pomáhá ve směru pohybu.

BRODĚNÍ VE SKUPINĚ

Brodění ve skupině, je vždy výhodnější než individuální. I proud, který je pro jednotlivce příliš silný, se ve skupině dá často zvládnout. Před vstupem do vody se členové skupiny připraví obdobně jako při brodění jednotlivce. Skupina se může brodit přes vodní překážku s pomocnými prostředky, nebo bez nich. Nejbezpečnější překonání silného proudu broděním, je pomocí různých lanových systémů. K brodění bez pomoci lana lze přistoupit, jestliže to podmínky dovolují a je to bezpečné. Tyto způsoby jsou závislé na vzájemné pomoci a dodatečné stabilitě poskytované uspořádáním skupiny.

K brodění skupiny tří vojáků, přibližně stejné hmotnosti lze využít následující způsob: utvoří uzavřený útvar uchopením se za ramena. Nejsilnější stojí čelem proti proudu. Trojice postupuje najednou přes vodní překážku, přičemž se pevně drží a vzájemně podpírá. Podle rychlosti a síly toku se volí směr postupu kolmý, nebo šikmý po proudu. Pokud je dno velmi nerovné, je nutné některé úseky překonat jeden po druhém, nebo na povel vedoucího. Zejména na rychlých tocích je třeba zvláštní pozornost věnovat vstupu do vody a výstupu na břeh, protože zde je vzájemné držení ještě nepevné, nebo se už uvolňuje a riziko pádu, nebo stržení do vody je větší. Skupina postupuje kolmo k toku vody, popř. šikmo po proudu, v závislosti na síle proudu.

Pro skupinu více vojáků, lze využít postup v zástupu nebo v řadě. Při brodění skupiny v zástupu stojí vojáci čelem proti proudu. Každý se drží za boky před ním stojícího vojáka. Nejsilnější postupuje nejvýše proti proudu, nejslabší postupuje nejníže. Nejsilnější rozráží proud, ostatní postupují v klínu vody za ním. První člen skupiny může použít k opoře tyč. V zástupu se všichni současně pomocí úkroků stranou pohybují bokem k protějšímu břehu. Úkroky je vhodné sladit podle povelů vedoucího. Celý zástup postupuje kolmo k toku vody, popř. šikmo po proudu.

Při brodění skupiny v řadě se vojáci zaklesnou do sebe loketními jamkami. Udržují postavení v řadě rovnoběžně se směrem toku tak, aby poskytovali co nejmenší plochu pro sílu proudu. K protějšímu břehu postupuje celá skupina současně. Tento způsob lze také doplnit o použití dlouhé větve nebo tyče, popř. i kusu lana, které vojáci uchopí před tělem. Paže zůstávají zaklesnuty v loktech.

V závislosti na charakteru vodní překážky a dostupnosti využitelných pomocných prostředků, lze využít pro brodění skupiny i další možnosti, které zajistí bezpečnost vojáků. Při všech výše uvedených způsobech, není vhodné přivazovat se k sobě navzájem.

Bezpečnější je překonání vodního toku s pomocí lana. Při tzv. „plynulém poutkovém systému“ lze lano využít, pokud je alespoň třikrát delší než šířka překážky a skupina čítá alespoň tři vojáky. Voják, který překračuje vodu, se přivazuje kolem hrudníku. Nejsilnější se brodí jako první, při postupu si může pomáhat ještě tyčí. Druzí dva se rozestaví na břehu tak, aby lano tvořilo trojúhelník, podle potřeby popouštějí lano a jsou připraveni zabránit tomu, aby brodícího strhl proud. Když první člen skupiny dosáhne druhého břehu, uvolní se z lana. Na lano se přiváže druhý voják a přebrodí se pod dohledem prvního a třetího na obou březích. Tímto způsobem může přejít libovolný počet vojáků. Poslední ze skupiny přejde na protější břeh podobně jako první, s tím rozdílem, že lano bude z protějšího břehu dobíráno. Je-li k dispozici, lze pro větší bezpečnost přidat do systému druhé lano.

PŘECHOD POMOCÍ NAPNUTÉHO LANA

Přechod pomocí napnutého lana napříč přes vodní tok je další způsob jak dostat hlavní část skupiny na druhou stranu. Tento systém se používá a je efektivní v případě, že proud je velmi silný, skupina má větší počet členů a má k dispozici potřebný materiál. Je náročnější na přípravu. Na březích musejí být vhodné pevné kotvící body ve správné pozici pro napnutí lana v dostatečné výšce. Nejsilnější ze skupiny brodí a je přivázán dvěma lany. Po dosažení druhého břehu ukotví jedno z lan šikmo po proudu 3–4 m nad hladinou, např. k dostatečně silnému stromu, skalnímu výběžku apod. Lano může být jednoduchou kladkou dopnuto z původního břehu ostatními příslušníky skupiny. Důležité je, aby lano nebylo příliš prověšeno v momentě, když drží uprostřed své délky váhu vojáka. Další osoba (C) se naváže na střed druhého lana, které drží (A) a (B) na protějších březích, připevní se k napnutému lanu pomocí karabiny a smyce nebo oka předem připraveného na jistícím laně. Pak postupuje na druhý břeh s dopomocí vedoucího (B), který může tahem za jistící lano napomáhat brodícímu v pohybu. K udržení stability se může brodící přidržovat fixního lana. Zbytek skupiny přejde stejně kromě posledního, který musí zrušit ukotvení napnutého lana na svém břehu a přebrodit jako u kyvadlového systému.