BALISTICKÁ OCHRANA

VÝBĚR VHODNÉ VELIKOSTI PLÁTŮ

- VÝBĚR VHODNÉ VELIKOSTI BALISTICKÝCH PLÁTŮ

Odpověď bohužel není tak jednoduchá, a řídí se několika proměnnými, na které si musíte odpovědět jako první:

1. nosič s pláty teprve vybírám, tedy nejsem ničím limitován
2. nosič plátů již mám, pouze ho potřebuji dovybavit pláty

Ještě, než začneme rozebírat shora uvedené možnosti, je potřeba si uvědomit k čemu balistický plát slouží. Budeme vycházet zejména z amerického modelu výběru keramicko-kompozitových plátů. Tento model pracuje se dvěma základními fakty:

• balistický plát je od toho, aby kryl životně důležité orgány ukryté v hrudním koši - (nikoli břiše) Správné umístění plátu na hrudním koši je vidět na obrázku. Všímejte si prosím zejména pozice plátu vzhledem ke klíční kosti a žebrům. Pláty kryjí "pouze" hrudní koš proto, že se jedná o ideální poměr mezi "dostatečnou krycí plochou" nejdůležitějších orgánů a "dostatečné hybnosti" uživatele.
• každý jednotlivec má odlišnou stavbu těla, tedy i jinak velký hrudní koš a orgány v něm ukryté – velikost plátu je tedy nutné přizpůsobit fyziologii těla, respektive velikosti hrudního koše

Z výše uvedeného vyplývá, že univerzální velikost plátu vhodná pro všechny neexistuje a výběr plátů by se měl řídit tělesnou stavbou uživatele. Pokud se tak nestane, dochází často ke dvěma zásadním problémům. Tím méně závažným problémem je volba příliš velkého plátu, který uživatele limituje v hybnosti (týká se zejména výšky plátu a jeho přesah směrem k břichu) a zároveň uživatel nosí "přebytečnou hmotnost" v podobě části plátu, kterou jeho fyziologie "nevyužije" (týká se zejména šířky plátu). Tou horší a nebezpečnější možností je volba příliš malého plátu, která může mít samozřejmě nedozírné následky. V tomto směru jsou největší rozdíly konvenčních velikostí plátu zejména ve výšce daného plátu.

V souladu s výše uvedenými postřehy zavedla armáda spojených států amerických začátkem 90. let koncept kompozitních plátů zvaných SAPI (Small Arms Protective Insert), které byly roztříděny celkem do 5 standardizovaných rozměrů, nazvaných obdobně jako konfekční velikosti oblečení S, M, L, XL - tyto názvy standardů jsou však pouze orientační a vždy je nutné, řídit se porovnáním fyzických rozměru plátů s rozměry hrudního koše. Technicky vzato tedy nemůžete bezhlavě koupit pláty ve velikosti, ve které si kupujete tričko.

Jako nápověda vznikla řada orientačních tabulek, udávající přibližné tělesné proporce, konkrétně obvod hrudního koše a výšku potencionálního uživatele, které mají sloužit jako určitá nápověda, jakou velikost balistických plátů zvolit. Jednu ze zmíněných tabulek tedy k článku přikládáme. Originální SAPI pláty byly od začátku navrženy jako kompozitní, v imperiálních mírách - palcích, proto přikládáme i převedenou tabulku vycházející z těchto originálních rozměrů.

Co si tedy z úvodu tohoto článku odnést? Krom toho, že je vhodné velikost plátu přizpůsobit fyziologii uživatele, především popření největší české "fámy", která pracuje s domněnkou, že SAPI / ESAPI / XSAPI plát, je jeden rozměr jakéhosi univerzálního plátu.

Už zbývá jen dodat, že ESAPI (Enhanced Small Arms Protective Insert) není defakto nic jiného, než vylepšená - odolnější verze kompozitních SAPI plátů, která je rozměrově se SAPI totožná, a tedy jsou vesty vyrobené pro SAPI a ESAPI zpětně kompatibilní, respektive jejich rozměry jsou totožné.

A proč všechno tohle píšeme? Proto, že co se výběru správné velikosti plátů týče, nemalá část střelců je vybavena pláty o rozměru 245x295 mm (což je zřejmě jakási zmenšenina plátů 10"x12"). Není tak vzácností potkat někoho s výškou nad 180 cm, který má právě plát o rozměru 245x295 mm a reálně v souladu s výše popsanými postupy, by měl mít podstatně větší, často i SAPI L či XL, jejichž krycí plocha je o několik desítek centimetrů čtverečních větší.

Pokud srovnáte rozměry plátu SAPI L (260x337 mm) se zmiňovaným plátem 245x295 mm, zjistíte, že uživatel tohoto menšího plátu byl ochuzen o krycí plochu o přibližných rozměrech 4,2x26 cm na výšku, a 1,5x20 cm na šířku (tolerance zahrnující zkosení pro ramena je orientační). Ačkoli se to někomu může zdát málo, v přepočtu na centimetry čtvereční se jedná o poměrně slušnou krycí plochu, zhruba o velikosti otevřené dlaně (srdce?), jejíž vynechání může mít nedozírné následky. Vycházejme tedy z toho, že kdyby rozdělení plátů na různé velikosti nemělo smysl, tak to asi ti Američané ani nevymýšleli že?

Tímto se tedy dostáváme ke shora popsanému bodu č. 1, tedy jakou velikost plátu zvolit, pokud svůj nosič plátů zatím nemáte. Rozhodně doporučujeme postupovat v souladu s výše uvedenými "postupy", tedy vybrat vhodnou velikost plátu a antishockových vložek podle rozměrů hrudního koše uživatele a poté až pro tuto velikost plátů zvolit nosič příslušné velikosti.

Pokud se zaměříme na otázku č. 2, tedy jak zvolit vhodnou velikost plátů za předpokladu, že již svůj nosič máme, zcela určitě je nejspolehlivějším řešením vzít nosič případně "neprůstřelnou" vestu fyzicky do rukou, a metrem přeměřit kapsu, která je k zasunutí panelů určená. Při měření je nutno počítat s tím, že ačkoli má samotný ocelový panel tloušťku 6-8 mm, je nutné k tomu připočítat alespoň 12 mm antishockovou vložku.

V případě použití protistřepinové kapsy či nástřiku PAXCON je dále nutno k celé ploše plátu připočítat i tuto vrstvu. Ve výsledku tedy bude tloušťka celé sestavy plátu s antishockovou kolem 18-25 mm.

Zcela nejspolehlivějším řešením pro zjištění velikosti plátu, který do Vaší vesty padne, je vytvoření "atrapy" plátu, kterou si můžete udělat například z kartonu ze staré krabice. Rozměr plátu si na karton nakreslíte, vystřihnete a poté "atrapu" fyzicky vyzkoušíte, čímž budete mít jistotu, že plát pasuje akorát.

JAKOU VÝŠKU ANTISHOCKOVÉ VLOŽKY ZVOLIT?

Poslední, avšak neméně důležitý prvek, mezi uživatelem a projektilem je antishocková vložka. Snižuje průhyb materiálu balistické vložky až o 40%. Projektil, pohybující se vysokou rychlostí, ačkoliv je zcela zastaven balistickým materiálem, předá velkou část své energie nositeli. Kinetická energie projektilu je přeměněna na mechanickou energii, která se projeví deformací zasažené oblasti. Vzhledem k faktu, že se lidské tělo skládá z 70% vody, která je z fyzikálního hlediska považována za nestlačitelnou, může se tlaková vlna šířit organismem velmi vysokou rychlostí.

Hydrostatický šok může způsobit rozsáhlá vnitřní zranění, jakými jsou protržení orgánů neslučitelná se životem, aniž by došlo k proniknutí projektilu balistickou ochranou. Tomuto scénáři má předejít právě antishocková vložka, které pomáhá rozložit energii na větší plochu a snížit tak lokální zatížení organismu.

Všeobecně se doporučuje použít nejširší antishock, co nosič, případně pohodlnost a nároky na skryté nošení dovolí. Za nepsaný standard se považuje 12 mm antishocková vložka, při jejímž použití je výsledná sestava vysoká kolem 18-25 mm, což odpovídá "standardní" tloušťce kompozitních panelů - při nákupu této sestavy plátu a antishocku je tedy velmi velká pravděpodobnost, že plát i s vložkou bude bez složitého přeměřování pasovat do většiny vest.

6 mm verze antishocku se doporučuje především do nosičů, které mají sloužit jako nízko-profilové, či určené pro skryté nošení.

Termit (Diverzanti)

zdroj: www.strikeface.cz

a různé články a odborné publikace, týkající se balistické ochrany